Prameny zdraví

Má takový život vůbec smysl?

Vždyť co má člověk z veškerého svého pachtění, z honičky za žádostmi svého srdce, z toho, jak se pod sluncem pachtí? Všechny jeho dny jsou samá bolest a jeho lopota je plná hoře; jeho srdce mu nedá spát ani v noci. I to je pomíjivost. (Kazatel 2‚22.23)

Má takový život vůbec smysl?

Ještě v době, kdy se u nás na televize stála fronta, se v autobuse chlubil jeden kamarád druhému, že má barevnou televizi už i na WC. Místo obdivu ale zaslechl: „A máš při té dřině někdy čas si ji pustit?“

Nejen dnešní člověk je zaměřen na zisk a honičku „za žádostmi svého srdce“. Setkává se s tím i Šalomoun. Chce najít skutečný smysl života bez toho, aby v něm figuroval Stvořitel. Jenže se mu to nedaří, přestože vyzkoušel vše, co vypadalo alespo? trochu nadějně.

Šalomoun musí nakonec o všem, v čem hledal nějaký smysl a co při svém hledání podnikal, zklamaně prohlásit: „Pomíjivost, samá pomíjivost…“ (Kaz 1‚2).

Jedním z problémů dnešní doby jsou lidé bez domova. Ještě nedávno žili normálním životem. Pak se něco zvrtlo a oni přestali mít chuť dál se pachtit a honit. Ztratili víru, že to má nějaký smysl. Dnes jsou na ulici a odmítají nabídky pomoci, díky které by se mohli vrátit k normálnímu životu.

Díky spolupráci s Adrou jsem s bezdomovci strávil dost času. Musím přiznat, že jsem jim jejich zvláštní svobodu někdy i záviděl. Zatímco mne „honil“ čas, oni ho měli na rozdávání…

Bože, vše kolem mne je pomíjivé. Mládí, síla, sláva i majetek – vše jednou skončí. Jak jsem rád, že jsi věčný a já v Tobě také.

Z knihy Vlastimila Fürsta Vydrž, stojí to za to! Vydalo nakladatelství Advent-Orion.

Počet přečtení: 5 Datum: 29. 6. 2018

Odebírat e-mailem