Na zdraví! Opravdu? | Snadna rehabilitace

Na zdraví! Opravdu?

V pití piva mají Češi celosvětový primát. Například pro rok 1997 vychází průměrná spotřeba piva na jednoho obyvatele (včetně dětí a abstinentů) na 157 litrů. Nárůst spotřeby alkoholu u nás po roce 1989 je alarmující.

Na zdraví! Opravdu?

Rubrika: Životní styl | Typ článku: Články

V jednom časopise jsem četl, že mírné pití alkoholu prospívá srdci.
Je fakt, že zprávy o ochranném účinku mírné konzumace alkoholu na srdce a cévy jsou oblíbeným bonbónkem médií. Již s menším nadšením se reportéři zmi?ují o studiích, které poukazují i na negativní důsledky mírného pití alkoholu. Co je důvodem takové jednostrannosti? Jednou z příčin může být to, že i sami reportéři se rádi napijí. Výjimečně se někteří z nich dokonce přiznají anebo i pochlubí tím, že jsou mírnými pijáky. Háček je ale v tom, že i většina silných alkoholiků se považuje za mírné konzumenty alkoholu. Je těžké najít člověka, který přizná, že má problém s alkoholem. A ještě něco. Konzumace alkoholu a kouření jsou rozšířeny rovněž mezi politiky, soudci či právníky. Možná i to může být důvodem, proč se v naší zemi tak obtížně prosazují zákony, které by vedly k omezení kouření a konzumace alkoholu.

V této souvislosti se často uvádí tzv. francouzský paradox. Francouzi konzumují více tuků než např. Američané nebo Britové, ale přitom mají podstatně nižší úmrtnost na srdečně-cévní choroby. Vysvětlení zní - větší konzumace červeného vína. Je ovšem nutné zohlednit i další životní a výživové faktory. Francouzi sice jedí více másla, sádla a mají v průměru vyšší koncentraci cholesterolu v krvi a vyšší krevní tlak než Američané, ale minimálně ve dvou dalších faktorech mají proti Američanům výhodu. Francouzi především pijí velice málo mléka. Mezinárodní srovnávací studie potvrdily, že výskyt srdečních onemocnění narůstá se zvyšující se konzumací mléčných výrobků. Nižší konzumace mléčného tuku může částečně vysvětlit nižší výskyt srdečně-cévních chorob ve Francii. Dále je Francie země s vysokou spotřebou ovoce a zeleniny. Zelenina a ovoce obsahují celou řadu vitamínů, minerálů a dalších fytochemických látek, které působí jako ochrana srdce a cév. Je zajímavé, že o těchto rozdílech se nemluví a zdůraz?uje se pouze pití červeného vína.

Jak je to tedy s tím červeným vínem?
Alkohol má schopnost zvyšovat hladinu HDL cholesterolu ("hodného cholesterolu") a tím snižovat riziko srdečního onemocnění. Když ale zohledníme všechna rizika spojená třeba i s mírnou konzumací alkoholu, je krajně nezodpovědné doporučovat jeho konzumaci jako prevenci srdečních onemocnění. Navíc výzkum prokázal, že za ochranný účinek červeného vína jsou z velké části zodpovědné látky zvané flavonoidy. Tyto látky jsou stejně tak přítomné v červeném hroznovém víně a moštu. Jedná se především o flavonoidy quercetin a rutin, které mají schopnost zabránit oxidaci LDL cholesterolu ("zlého cholesterolu"), mají ještě silnější antioxidační účinky než vitamín E a dokážou snižovat agregabilitu (lepivost) krevních destiček. To všechno vede ke snížení nemocnosti a úmrtnosti na srdečně-cévní onemocnění. V bílém hroznovém víně byla zase objevena látka zvaná resveratrol, která má schopnost snižovat hladinu cholesterolu v krvi, zvyšovat hladinu HDL cholesterolu a bránit oxidaci LDL cholesterolu. Flavonoidy se navíc nacházejí i v mnoha dalších druzích zeleniny a ovoce, takže je opravdu zcela zbytečné, aby člověk sahal po takových ochranných prostředcích jako je alkohol.

Jaké tedy mohou být důsledky mírného pití alkoholu?
Všeobecně se věří, že pití vína a piva není tak škodlivé jako konzumace tvrdého alkoholu. Pravdou je, že většina negativních účinků alkoholu závisí na celkovém zkonzumovaném množství a ne na tom, o jaký druh alkoholického nápoje se jedná.

Nejvíce zdravotních problémů mají samozřejmě silní pijáci a alkoholici, ale protože počet občasných nebo mírných konzumentů alkoholu je daleko větší než počet alkoholiků, nejvíce onemocnění způsobených alkoholem je právě v této skupině.

Vědecké studie prokázaly, že i mírná konzumace alkoholu způsobuje:

  • zvýšenou hladinu triglyceridů v krvi, zvýšený krevní tlak a zvýšené riziko mrtvice
  • sníženou funkci imunitního systému
  • zvýšené riziko úrazů, dopravních nehod a sebevražd
  • rakovinu dutiny ústní, hrtanu, jícnu, jater, prsu, tlustého střeva a konečníku
  • zhoršení premenstruačního syndromu a bolestivé menstruace
  • zvýšené riziko osteoporózy, obezity, gastritidy (zánět žaludeční sliznice), dny, chronické únavy a bolestí hlavy
  • zvýšené riziko fetálního alkoholového syndromu a leukémie u dětí, jejichž matky konzumovaly alkohol v průběhu těhotenství
  • mozkovou atrofii; působí negativně na schopnost správně se rozhodovat, na prozíravost a morální vlastnosti

Co lze vůbec ještě nazvat mírným pitím? Pro někoho to může znamenat sklenku vína, pro jiného pět piv. Průměrná roční spotřeba čistého alkoholu u nás je 18,2 1 u mužů a 4,7 1 u žen. Muži jsou především konzumenty piva, a to v průměrném množství 0,5 1 denně. Podle amerických psychiatrů je alkoholikem již ten, kdo denně konzumuje množství alkoholu obsažené v půl litru piva.

Také Světová zdravotnická organizace (WHO) se stala silným propagátorem abstinence. Ve svých oficiálních dokumentech dnes užívá obratu "čím méně budete pít, tím lépe". WHO dále uvádí, že lidem, kteří jinak žijí zdravým životním stylem, pití alkoholu nepřináší žádné další výhody. V dnešní osvícené době, vezmete-li v úvahu všechny dostupné informace, je jediným správným a zdravým rozhodnutím úplná abstinence.

"Víno je posměvač, opojný nápoj je křikloun; kdo při nich blouzní, ten moudrý není." (Přísloví 20,1 )

Z knihy "Dynamický život" autorů Diehla, Lundigtonové a Pribiše. Vydalo nakladatelství Advent-Orion.

Počet přečtení: 1 471 Datum: 1. 1. 1970